Některé nápady bývají takříkajíc ve vzduchu a pak se najednou zhmotní. Letos se to přihodilo v případě hodinek, které neukazují čas pomocí tradičních ruček, ale v okéncích. „Digitálnímu“ ukazateli času se říká „jumping hour“ (skákající hodina), případně „guichets“ (francouzsky okénka). Okénka bývají vyřezána buď v tradičních číselnících, nebo – a letošek je toho svědkem – v kovovém víčku, které určuje poněkud futuristický vzhled novinek a nahrazuje klasické safírové sklíčko.
Už začátkem roku přišla značka Louis Vuitton s modelem Tambour Convergence – hodiny a minuty jsou umístěny na dvou otočných discích v horní části číselníku, který překrývá kovová destička vyrobená buď z růžového zlata, nebo z platiny s diamanty. Pouzdro má rozměr 37 mm a rezerva chodu nového strojku činí 45 hodin. Během veletrhu Watches & Wonders na sebe přitáhl pozornost Cartier s hodinkami Tank à Guichets.
Značka je představila v kolekci Privé, která reinterpretuje slavné modely minulosti. V tomto případě vytvořil hodinky z drahých kovů (zlata nebo platiny) už v roce 1928 Louis Cartier – v éře art deca, v první „zlaté“ etapě v historii časomír s komplikací jumping hour. Důvod byl poměrně praktický – hodinářské značky v té době bojovaly s křehkostí sklíček, která se velmi snadno poškodila – a modely guichets byly jednou z cest, jak z tohoto problému utéct.
Letošek však patřil – poněkud překvapivě – též značce Bremont a bronzovému 38mm modelu Terrra Nova Jumping Hour. Bremont nevsadil na eleganci jako Cartier nebo Louis Vuitton, ale hodinky působí sportovnějším dojmem. S novinkou, tentokrát z oblasti uměleckých hodinek, přišla i značka Chopard – 40mm zlatý model L.U.C Quattro Spirit 25 – Straw Marquetry manufaktury Chopard vyniká nejen osmidenní rezervou chodu, ale též zeleným číselníkem zdobeným marketerií ze stébel trávy.
Komplikací jumping hour se v hodinářství proslavila i německá manufaktura A. Lange & Söhne, a to díky modelu Zeitwerk, velice oblíbenému mezi sběrateli. Mechanické digitálky hodináři z Glashütte představili už v roce 2009 a letošek patří novince z růžového zlata a s šedým číselníkem Zeitwerk Date, jež vyniká i ukazatelem data na obvodu číselníku pomocí ručky. Pouzdro robustního modelu má rozměr 44,2 mm.
Nicméně znázornění času pomocí otočných disků a okének sahá až do 19. století: v roce 1884 značka IWC Schaffhausen podepsala kontrakt s hodinářem ze Salcburku Josefem Pallweberem a začala využívat v kapesních hodinkách jeho inovativní systém znázornění času (vyrobila do roku 1890 na 20 000 kapesních hodinek typu Pallweber): důkazem je historický kapesní model Savonette z roku 1886. Z následujícího roku pak pocházejí další kapesní hodinky s ručně malovaným číselníkem.



























