Pro Kenga Kumu byla příroda – její sofistikované tvary a harmonie – vždy zdrojem inspirace. A protože legendární architekt věří, že design – stejně jako architektura – by se ji neměl pokoušet přehlušit, ale spíš s ní navázat dialog, rozhodl se v rámci spolupráce s Květnou 1794 obohatit o její tiché bytí každodenní předměty.
Na počátku bylo slovo: biofilie. „Zaměřil jsem se na textury listů, větví a okvětních lístků. Na to, jaké za sebou při stlačení nebo vrstvení zanechávají jemné otisky,“ vypráví v rozhovoru pro Esprit. Cílem nebylo přírodu replikovat, ale evokovat, a to minimalistickou formou, která by byla organická a nadčasová.
„Sklo je materiál, který je pevný i křehký zároveň, průhledný, a přitom ho můžete nahmatat. A já jsem chtěl jeho jemnou krásu zdůraznit těmi nejprostšími gesty,“ pokračuje. „Díky otiskování přírodních struktur do spodní části skla si na přírodu vzpomenete během obvyklých rituálů, jako je pití vína, podávání saké či aranžování květin.“
Ale jak může materiál zrozený z ohně a písku nést stopy živé přírody? Kengo se skláři z Květné různými experimenty přišel na to, jak vytvořit jemné vzory, které sice ploškami prstů cítíte, vizuálně však čistotu skla nijak nenarušují. Jako by byly přítomné pouze při doteku.
Kengo Kuma
Nápad na spolupráci vzešel od designéra Michala Froňka, který ateliér Kengo Kuma & Associates navštívil a věděl, že tým v současnosti realizuje několik projektů také v Česku. „Byla to pro nás velká příležitost,“ říká Klára Janypková, spolu s Tomášem Kučerou art directorka sklárny. „Spojení představuje velkou zodpovědnost i zkušenost, otevírá Květné dveře na zahraniční trhy. Kengo Kuma je jeden z nejznámějších architektů nejen v Asii, ale také Evropě a v Americe. Současně je to pro nás obrovská technologická výzva – vytváříme zcela nové produkty.“
Pro věrné zákazníky jedné z našich nejstarších skláren (založené koncem 18. století knížetem Aloisem I. z Lichtenštejna) je to další z řady dobrých zpráv. Pec Květné za celá staletí vyhasla pouze dvakrát: za druhé světové války a během pandemie – a právě kvůli ní sklárna předloni málem zavřela. Loni, „za minutu dvanáct“, získala nového majitele, a její řemeslné dědictví tak může pokračovat.
„Naším cílem je vybudovat silnou značku, která bude s respektem navazovat na svou dlouhou historii, ale bude komunikovat současným jazykem,“ říká Tomáš Kučera. „Chceme oslovit náročnější zákazníky, ať už jde o someliéry, nebo sběratele, a zároveň nabídnout širší veřejnosti krásné, dostupné produkty.“
Paříž je k představení spolupráce skvělou volbou. Kengo Kuma má kromě Tokia kancelář právě tam a plánované uvedení jde ruku v ruce se zářijovým termínem prestižního veletrhu Maison & Objet. Kolekce tu bude představena a jistě osloví publikum se zájmem o umění, architekturu i design, ale je srozumitelná i pro ty, kdo se zkrátka rádi obklopují vizuálně stimulujícími objekty.
„Ať už se jedná o práci na budovách, nebo drobných předmětech, jako je sklo, vždy hledám způsoby, jak zjemnit hranice a vnést do lidských prostorů vřelost a nedokonalost přírodního světa,“ dodává Kengo Kuma. „Příroda nás učí pokoře. A právě v ní můžeme najít krásu.“
