Císařské lázně patří k nejvýraznějším symbolům Karlových Varů. Čím jsou podle vás výjimečné nejen architektonicky, ale i kulturně a společensky?
Císařské lázně jsou architektonicky i svou polohou jednou z nejkrásnějších staveb v Karlových Varech, která se zcela odklonila od svého původního účelu, o kterém budeme mluvit později, a přesunula svůj význam od lázeňství k velmi silnému kulturnímu a společenskému vlivu, který se snažíme zvýšit a dostat do povědomí místního obyvatelstva, ale i návštěvníků Karlových Varů – potažmo celého kraje.
Budova byla otevřena v roce 1895 jako jeden z nejmodernějších lázeňských domů své doby. Co z původní velkoleposti podle vás návštěvníci cítí i dnes?
Vzhledem k tomu, že budovu postavili význační architekti 19. století, Ferdinand Fellner a Herman Hellmer, kteří se v Evropě specializovali zejména na divadelní budovy, jistě každého návštěvníka překvapí, že se v útrobách tohoto historického skvostu nacházely velmi moderní lázně, na tehdejší dobu s vyspělými lázeňskými a léčebnými technologiemi. Majestátní schodiště vás ohromí a ve zdech celé budovy je stále cítit karlovarskou vřídelní vodu s její nezaměnitelnou vůní. Naši odborní průvodci vám poté příjemnou formou odvypráví vše o tom, co se zde v minulosti dělo.
Císařské lázně prošly dlouhým obdobím chátrání a následně rozsáhlou obnovou. Co je podle vás největší odpovědnost při vedení takto cenné památky?
Naše budova je národní kulturní památkou 1. kategorie, a to s sebou přináší spoustu omezení. Musíme se snažit skloubit vedení podléhající přísným pravidlům s životem ve 21. století a vším, co nám tato doba přináší. Budova dnes již nežije svými lázeňskými procedurami, není to ovšem jen muzeum, kde se musíte pohybovat v papučích a šeptat, ale je to tlukoucí srdce kulturního a společenského života Karlových Varů i Karlovarského kraje. Snažíme se budovu co nejvíce zpřístupnit všem hostům a chovat se v ní tak, aby vše, co má historickou hodnotu, zůstalo co nejvíce zachováno a chráněno, ale aby si tyto prostory mohlo prohlédnout co nejvíce zájemců a cítili se zde vždy vítáni.
Vy jste do vedení Císařských lázní nastoupila v době, kdy se budova znovu učí žít. Jaká byla vaše první ambice, když jste tuto instituci převzala?
Vzhledem k mé koncepci vedení a převzetí budovy byla první ambice velice jednoduchá: stabilizovat svůj tým, naučit se s nimi pracovat a sžít se s nimi – a věřte mi, že to chvílemi bylo velmi náročné i vzhledem k dostatečně dramatickému průběhu převzetí lázní.
Jak obtížné je najít rovnováhu mezi památkovou ochranou, turistickým provozem, kulturním programem a očekáváním veřejnosti?
Myslím si, že každý jednotlivec v mém týmu pracuje s určitou láskou a vztahem k tomuto místu a všichni dohromady se snažíme o nalezení této rovnováhy. Někdy je to složitější i vzhledem k tomu, že nejsme po rekonstrukci otevření tak dlouho a někteří návštěvníci o nás tolik nevědí – stále se snažíme budovat svoje místo na slunci s naším kompletním programem a implementovat do něj novinky tak, aby zajímaly všechny kategorie našich návštěvníků a aby se k nám rádi vraceli znovu a znovu.
Co dnes považujete za největší provozní nebo manažerskou výzvu Císařských lázní? Je to návštěvnost, finance, technický provoz, program, nebo spíš budování identity místa?
Je to celý soubor věcí, které jedna bez druhé nemohou fungovat. Vzhledem k našemu nastavení jako příspěvkové organizace Karlovarského kraje a také vzhledem k dotacím, díky kterým mohla být budova zrekonstruována, máme daná velmi přísná pravidla pro náš provoz a fungování, a v rámci udržitelnosti jednotlivých dotačních titulů se jimi musíme řídit. Hlavním úkolem naší instituce je kulturní činnost a ta je pro nás nejpodstatnější – musíme se v ní pohybovat v řádu cca 80 % z celého objemu naší práce. Jen 20 % z celkového objemu může mít čistě komerční ráz, což je samozřejmě lehce svazující a je to pro nás neustálá výzva ve fungování v dnešním světě. Ale myslím, že se nám tuto rovnováhu daří nalézat a snažíme se i přes jednotlivá omezení přinášet co možná nejatraktivnější program pro všechny. Kraj jakožto zřizovatel nám je velmi nápomocný a naše spolupráce je, myslím, uspokojivá pro všechny strany.
Císařské lázně už nejsou jen historickou budovou, ale i kulturním prostorem. Jaký typ akcí sem podle vás patří – a co by sem naopak patřit nemělo?
Jak jsem se již zmínila – naší hlavní náplní je kulturní činnost, a tou jsou prohlídky a edukace v rámci budovy, což je pro nás stále absolutně stěžejní. Prohlídkové trasy jsou uzpůsobeny různým potřebám a myslím si, že máme co nabídnout a i nadále budeme rozšiřovat expozice; v současné době chystáme novou průvodcovskou aplikaci tak, aby byla co nejsrozumitelnější a uživatelsky nenáročná. Edukace se zaměřují především na děti a mládež z našeho kraje, snažíme se jim příjemnou formou přiblížit náplň lázeňství.
Jednou z nejdůležitějších symbióz v naší instituci je soužití s Karlovarským symfonickým orchestrem, který má v našem koncertním sále Atrium své stálé místo a ve třetím patře se nacházejí i kanceláře celého orchestru. Jsme na tuto spolupráci velice hrdí, protože KSO je jedním z nejstarších orchestrů v Evropě, koncertuje již 191 sezon a je to i nejdéle nepřetržitě koncertující orchestr, a to i v průběhu obou světových válek. Program KSO je naprosto nedílnou součástí Císařských lázní a my jsme za tuto spolupráci velmi vděční; i do budoucnosti chystáme mnoho společných akcí a její další prohlubování na různých frontách.
Možná málokdo ví, že Císařské lázně fungují i jako kino, a kromě programu Tady Vary nabízíme a budeme nabízet i další filmy z distribučních sítí – i to bychom rádi připravovali na pravidelné bázi. Mezi další patří různé přednášky, baletní, koncertní či divadelní představení, a už plánujeme i pár zajímavých novinek do další sezony. Nechte se překvapit.
Během KVIFF se Císařské lázně stávají jedním z center festivalového dění. Co festival budově přináší a co naopak Císařské lázně přinášejí festivalu?
Císařské lázně během filmového festivalu mění tvář: z poklidné budovy, kam přicházejí návštěvníci na prohlídky našimi trasami či na koncert, se stává pulzující a neutuchající budova, která zcela mění svůj ráz – od KVIFF Industry Office s jeho kavárnou a speciálními eventy pro tvůrce filmů, přes promítání festivalových filmů několikrát za den, Esprit lounge, kam přicházejí hvězdy naší kinematografie za kompletním stylingem a nejznámějšími fotografy, až po bar fungující dopoledne jako místo pro setkání po večerních radostech a měnící se k večeru v centrum nočního života s DJ sety. A v neposlední řadě je tu již několik let trvající spolupráce s hlavním automobilovým partnerem festivalu – BMW, který má již několikátým rokem svou hlavní aktivaci přímo před naší budovou, a my jsme skutečně hrdí na perfektní spolupráci a organizaci celého průběhu. Během festivalu se také konají tradiční party jak Kraje a Krajské hospodářské komory, tak i event Forbesu, který vždy přitahuje pozornost všech návštěvníků KVIFFu.
Jak chcete, aby Císařské lázně vnímali návštěvníci za pět nebo deset let – jako památku, koncertní sál, společenské centrum, nebo jako nový kulturní symbol Karlových Varů?
Naše ambice je jasná: chceme být multifunkčním kulturně společenským centrem v našem kraji, kde se promítnou veškeré výše popsané aktivity a dostanou se tak do popředí vnímání naší národní kulturní památky.
Kdybyste měla sama říct, jaký otisk chcete ve vedení Císařských lázní zanechat, co by to bylo?
Já osobně si zakládám na perfektním a vstřícném servisu, který se snažím otisknout i do práce celého mého týmu. Z ohlasů nejen letošního filmového festivalu, ale i dalších kulturních a společenských akcí, mohu s hrdostí prohlásit, že se mi to daří, a budeme pokračovat v budování těch nejlepších možných vztahů jak s partnery, tak se zřizovatelem a samozřejmě s těmi hlavními – a to jsou naši návštěvníci.
